Krok 6: Půdní rozbor – K určení konkrétních druhů stromů jsme také potřebovali vědět, jaká půda na místě je. Zda je kyselá, zásaditá, jaké má složení, o jaký půdní typ jde.
Několik hodin jsme tedy strávili na ploše budoucího lesíku, kde jsme často ve vedru kopali sondážní jamky, zatloukali sondírku, měřili půdní vlhkost a stanovovali další půdní parametry pomocí tzv. Kopeckého válečků.
Všechny vzorky jsme číslovali a jejich polohu zanášeli do mapy, abychom věděli, který údaj ke kterému vzorku patří, abychom mohli vyhodnotit, zda má půda ve všech 4 segmentech podobné vlastnosti.
Při naší výzkumné práci jsme našli věci, které by na daném místě neměly být – horniny, které jsou pro naší lokalitu nepřirozené, předměty, které by v půdě neměly být.
To nás vedlo ke stanovení dalších hypotéz – z jaké doby je pozemek, na kterém má lesík růst. Další hodiny jsme tedy strávili podrobným průzkumem různých map, porovnávali jsme je a seřazovali podle stáří. Zjistili jsme, že ještě v 50. letech na místě, kde dnes stojí škola nic nestálo a byly zde pravděpodobně sady. Naše škola je z roku 1971, celá plocha pro lesík je tvořena pravděpodobně navážkou.
Krok 7: Les jako přirozená klimatizace
Abychom mohli porovnat předpokládaný vliv lesíku na klima v okolí, prováděli jsme i meteorologická měření. Měřili jsme teplotu a vlhkost nad různými povrchy – tráva, venkovní dlažba, ve stínu, pod skupinou stromů, na slunci, v různých výškách. Potvrdily se nám naše předpoklady, že ve stínu bude teplota nižší a že teplota je v okolí více stormů nižší než v okolí jednoho. Zároveň jsme zjistili, že nad zpevněnou plochou (dlažba) je teplota vyšší než nad travnatým povrchem.
Krok 8: Příprava terénu
Prázdniny jsou za námi a nás čeká poslední fáze před výsadbou – příprava terénu.
Paní starostka nám zařídila nový asfaltový povrch na cestičky – prostor kolem lesíku bude sloužit i jako dopravní hřiště.
Původní, ne příliš kvalitní zeminu bylo nutno promíchat s novou – z obecní kompostárny. Žáci tak rozvezli 20 kubíků nové zeminy a promíchali ji s původní.
Dále bylo nutno rozdělit jednotlivé segmenty po metru čtverečním, aby výsadbový den probíhal co nejhladčeji. Přece jenom si to představte – 600 stromů a sází 300 dětí ze školy a školky. Rozdělení plochy do metrové čtvercové sítě zajistili dobrovolníci z 6. a 7. třídy ve svém volném čase – patří jim velké díky.
Krok 9: Příprava projektového dne
Ve škole jsme se rozhodli, že výsadbu stromků bude provázet i celodenní projektový den. Požadavek byl, aby se žáci něco naučili, aby to bylo pro ně přínosné a nebyl to „volný den, kdy se neučíme“. Vše muselo být naplánováno tak, aby se děti nikde netoulaly, aby mohly pracovat v menších skupinách, aby si mohly vybrat téma, které se jím líbí. Zároveň jsme museli zohlednit různý věk dětí, a hlavně aby výsadba hladce probíhala bez zbytečných prostojů. Plánování takto velké akce nám zabralo téměř 2 měsíce, stojí za tím hodiny naší práce nad rámec naší běžné výuky. Ale myslím, že to stálo za to. Celý den se až na drobné detaily vydařil. Žáci si mohli vyzkoušet různé tematicky laděné dílny – extrakci listových barviv, čtenářskou dílnu na téma Tobiáš Lolness, zpracování knihy Muž, který sázel stromy, výrobu fyzikálních pomůcek ze dřeva, výrobu palačinek s lesním ovocem, lesní přísloví a jejich ztvárnění.
Aby si žáci užili i pobyt venku, byly pro ně připraveny i venkovní stanoviště – házeli šiškou do dálky, skákali jako lesní zvěř, učili se poznávat jedle e jedovaté lesní plody a mnoho dalšího.