Přemýšleli jste někdy, co vše obnáší vysadit les? My si to vyzkoušeli na vlastní kůži a rádi se o naše kroky a zkoumání podělíme.
Na začátku všeho stál jeden krátký telefonát od Honzy Blažka z programu GLOBE, do kterého jsme jako škola zapojeni. „Nechcete mít ve škole les?. Získali jsme grant a rádi Vám ho zprostředkujeme!“ Představa zintenzivnit výuku venku, mít vše po ruce, vysadit si vlastní „zelenou laboratoř“, místo s obřím potenciálem na všelijaké zkoumání mi přišla velmi lákavá. Přestože jsme obklopeni přírodou, i tak bude mít lesík velký dopad na životní prostředí. Od podpory biodiverzity, zadržování vody v krajině, zastínění a ochlazení jinak „vypečené“ plochy. Žáci se aktivně zapojí do všech fází přípravy, naučí se jednat s úřady, dělat analýzy, plánovat, každý žák si vysadí svůj strom a bude se moct pochlubit, že sázel opravdový les!
Slovo dalo slovo a vše začalo….
Krok 1: Souhlas paní ředitelky – splněno 😊
Krok 2: Najít plochu na školní zahradě takovou, aby byla dost velká, abychom nemuseli kácet vzrostlé stromy, aby les nebránil dětem v jejich pohybu a hrách na školní zahradě, ale naopak, aby byl „ co k čemu“: poskytl stín a ochlazení v horkých dnech, aby se dal využít jako venkovní laboratoř, aby k němu mohli všichni a nebyl někde zastrčený….Zahradu jsme prochodili křížem krážem, měřili, pozorovali, kde co roste, kde je stín, slunce….Nakonec jsme zvolili plochu na místě bývalého dopravního hřiště. Plocha je dostatečně velká, její potenciál není plně využit, v létě děti mají málo stínu a pobyt venku je pro mnohé nesnesitelný.
Krok 3: Jde o obecní pozemek, museli jsme mít tedy souhlas majitele pozemku.
V rámci ORV žáci 8. třídy sestavovali dopis určený úřední osobě – v našem případě paní starostce. Součástí této aktivity byla i práce mapou, s mapovou aplikací Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK, čtení vyhlášek. Samozřejmě museli vědět(nebo přinejmenším tušit), jaký přínos bude lesík mít.
Žáci napsali paní starostce žádost o souhlas s výsadbou školního lesíka a zároveň jí požádali o souhlas s kácením nízkých dřevin, které byly na vymezeném pozemku. Vše podložili mapou se zakreslením pozemku a zakreslením do katastrální mapy.
Se svou žádostí došli vybraní žáci přímo na úřad, kde je paní starostka mile přijala a žádosti ochotně vyhověla. – splněno😊
Krok 4: Zjišťování neexistence podzemních sítí
Do této aktivity se opět zapojili žáci 8. (dnes 9.) třídy. Svou žádost opět doplnili podkladovou mapou se zakreslením sadební plochy. Společnost CETIM odpověděla velmi rychle, žáci se museli zorientovat i v technickém výkresu a určit, zda pozemkem nějaká síť prochází nebo ne.
Stanovisko: bezprostředně našeho pozemku se zasíťování netýká. – splněno😊
Krok 5: Mapování místní vegetace
Vybraní dobrovolníci prošli Třebotov křížem krážem, všímali si, jaké stromy rostou v různých prostředích – u potoka, u pole bez stínu, ve stínu, u lesa, v lese, jaké stromy mají na zahradě. Při určování neznámých stromů žáci využívali aplikace PlantNet. Vždy fotili detail listu a celý strom, tyto fotky budou dále využívány např. ve výuce nebo při různých projektových dnech.
Ze všech stromů jsme udělali seznam, který jsme poslali ke konzultaci našemu lesnímu odborníkovi – panu Janečkovi. Ten následně vybral finální stromy, které budou v našem lesíku.
Mělo by jít o původní druhy, náš lesík bude les smíšený. Druhová pestrost (biodiverzita) chrání les před škůdci, před různými případnými onemocněními. Např. kůrovec napadá primárně smrky, pokud jsou lesy tvořené smrkovými monokulturami, kůrovec může napadnout celý les. Pokud v lese roste více druhů stromů, většina z nich přežije.
Zmapovali jsme místní stromy a lesník nám pomohl s výběrem, jaké druhy stromů sázet. – splněno 😊