V rámci matematiky žáci z páté třídy stavěli krychle a kvádry. A nebyly to ledajaké geometrické útvary, žáci museli na školní zahradu donést dlouhé klacky, ty pak ve skupinách měřili, řezali, stříhali a svazovali provázkem.

Krychle byly vystaveny ve třídě, ale 2 kvádry zmizely. A děti se začaly ptát a pátrat…..

Celá záhada byla objasněna o několik dní později na Ekomejdanu, s podtitulem Slepičí úlet….

Nejdřív jsme si položili otázku, kde všude můžou slepice žít – na dvorku, v kurníku, ale také ve velkých halách, klecích….

Další naše bádání směřovalo k tomu, jestli jsme schopni domácí a klecová vejce od sebe rozeznat….kromě podivných značek, která některá vejce měla na sobě, se podstatně nelišila. Některá vejce byla hnědá, některá bílá, menší, větší, s různým obvodem, některá divně smrděla. Vašek dokonce přinesl i tak velké slepičí vajíčko, jaké jsme nikdy neviděli.

V zásadě ale žádný velký rozdíl mezi nimi nebyl.

Rozdělali jsme tedy oheň, pověsili kotlík s vodou a vejce v něm uvařili. Pak jsme vejce oloupali, každé dali na jinak barevný talířek nebo mističku a nakrájeli na kolečka, abychom je mohli porovnat i jak vypadají vevnitř, očichat a ochutnat.

A výsledek? Nejlepší bylo domácí vajíčko a mělo i nejhezčí žloutek. Ale i některá vejce z hal nebo z klecových chovů byla moc dobrá a na pohled pěkná. Výsledek tedy nebyl úplně jednoznačný a budeme to dále zkoumat.

K čemu ale byly kvádry? Paní učitelky přepočítaly velikost slepičí klece z klecových chovů na velikost dítěte, místo mříží daly provázky a my si mohli vyzkoušet, jak se slepicím v klecích žije. Nešlo nám se pořádně protáhnout, na hrabání jsme měli máslo místa, celý prostor byl stísněný, ale naštěstí jsme byli alespoň venku a mohli jsme stát na trávě. Na rozdíl od slepic chovaných v klecích, které denní světlo nikdy nevidí, o trávě ani nemluvě.

Viki nám pak vyprávěla o své sousedce, která takové slepice z velkochovu zachránila tím, že je vykoupila. Taková slepice je nějakou chvíli holá, hned nenese, ale když se jí poskytne čas a péče, může vám začít dělat radost i vajíčky. Jen je k tomu potřeba zateplený kurník a zachránit alespoň 3 slepice, aby jim nebylo smutno. A s organizací výkupu vám můžeme pomoct my – žáci třebotovské školy.

Zájemci o adopci slepic z klecových chovů mohou napsat na email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Na vaše otázky vám odpoví děti nebo přímo my.

A co jiného může každý z nás udělat? To najdete na našich plakátech ve fotogalerii nad článkem.