V průběhu celého jara jsme se 6. třídou zkoumali přírodu opravdu zblízka. Pozorovali jsme, fotili, natáčeli. Zdokonalovali jsme se v badatelsky orientovaném učení – vytvářeli jsme hypotézy a následně jsme je ověřovali, hledali jsme informace a souvislosti. Naučili jsme se, že i když nám hypotéza nevyjde, není to špatně, důležité je hlavně vědět proč. Učili jsme se tvořit myšlenkové mapy a někteří je začali využívat i ve svých dalších pracích. Zjistili jsme, že zeměpis a přírodopis nejsou 2 oddělené předměty, ale úzce spolu souvisí a často se překrývají (stejně jako s jinými předměty).

Příklady našich hypotéz a závěrů:

Jakého měkkýše letos uvidím prvního a kdy?

Šárka:“ Podle mě to bude hlemýžď zahradní, protože když je zima, zavíčkuje se a pak když je teplo a vlhko, tak to zaregistruje dřív než slimák, takže dřív vyleze.

Kristýna: „ Jako prvního měkkýše letos uvidím hlemýždě po dešti“

Karel: "Prvního měkkýše uvidím hlemýždě zahradního, až naprší, tak vylezou, protože mají rádi mokro“

Jakub: „Ano, hypotéza se potvrdila, po dešti páskovka keřová vylezla“

Hypotézy na kompost

Filip: „Myslím si že v kompostu bude hodně živočichů -  cca. 5.“ Závěr: „Spletl jsme se o jednoho, byli jen 4“.

Pavel - závěr: „Myslel jsem, že v kompostu najdu mnohem více druhů organismů. Našel jsem však jenom plzáka lesního, mravence obecního a nejspíše larvu brouka nosorožíka kapucínka. V kompostu jsem viděl chodbičky myší, nebo hrabošů.“