V listopadu jsme se sedmáky měli možnost prožít „tak trochu jiné“ hodiny výtvarné výchovy.

Nejdříve jsme se vypravili na výstavu do pražského Rudolfina, kde se pod jednou střechou odehrávají výstavy současného umění, přednášky a také koncerty. Nyní zde vystavují díla britského umělce Antonyho Gormleyho.

Měli jsme příležitost seznámit se s kresbami, sochami a rozměrnými prostorovými instalacemi tohoto výjimečného autora, které doprovází básně české architektky Pavly Melkové.

Jednu z techniky kresby používanou autorem - vpíjení rozpuštěného uhlu do čar vytlačených do papíru - si žáci vyzkoušeli již před návštěvou výstavy, proto pro ně nebyla takovým překvapením jako autorova trojrozměrná díla – v jednom ze sálů se museli proplétat kovovou kruhovitou konstrukcí, v jiném sále se ponořili do tmy, kterou narušovala pouze svítící instalace v jejím středu. Jedním z nejsilnějších zážitků zde je nepochybně moment, kdy se místnost na 40 sekund rozzáří ostrým světlem, které následně opět zhasne. Nakonec jsme se museli zamyslet nad záměrem autora v sále, kde se vertikálně a horizontálně protínají dvě ocelové tyče, které se nedotýkají. Kam dále směřují a jedná se o minimalistické umění?

Stejně překvapivá byla i retrospektivní výstava české fotografky Libuše Jarcovjákové ve Veletržním paláci. Autorka vystavuje fotografie, na kterých již přes půl století mapuje svůj život a své okolí. Výstava v nás vyvolala řadu otázek: Lze fotografie považovat za umění? Co chtěla fotografka říct tím, co na svých snímcích zachytila? Proč přirozeně a živelně fotografovala lidi různých národností v různých sociálních prostředích? Proč tak často fotografovala sebe samu? Co je to portrét a co autoportrét? A jaké může mít podoby?

S lektorkou NG jsme si povídali nejen o budově, kde se výstava koná, o autorce a jejích dílech, ale i o možnostech vlastního uměleckého vyjádření. V závěru návštěvy jsme ještě experimentovali s fotoaparáty Polaroid a vytvářeli autoportréty, portréty druhých, nebo prostě jen dokumentovali zajímavá místa výstavy. Na chvíli jsme tak výstavu rozšířili i o náš pohled na život a umění.