Hrdlička znak

Dnešní město bylo do tohoto stavu povýšeno roku 1628. Nalezneme ho na řece Oslavě v kraji Vysočina. Centrum města je památkovou zónou a můžete zde navštívit například řeznické muzeum. Ve znaku města vidíme na trojitém zeleném pahorku doprava obrácenou hrdličku s černým proužkem okolo krku.

Správné odpovědi můžete každý týden zasílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Na nejlépe hádající čeká na konci soutěže ocenění.

Hrdlička zahradní

Hrdlička zahradní patří mezi měkkozobé.

Potrava: Živí se hlavně semeny, ale požírá také bobule a zelené části rostlin.

Zajímavost: Tyto hrdličky jsou dosti agresivní a vůči predátorům, především strakám, nebojácné a dokážou je zahnat na ústup.

Nejedná se o onu hrdličku, jejíž zve ku lásce hlas, jak tvrdí Karel Hynek Mácha ve své básni Máj, ale o hrdličku divokou. Hrdličku zahradní ještě Mácha znát nemohl, protože byla poprvé pozorována v České kotlině až v roce 1942, tedy 106 let po Máchově smrti.

Hrdlička zahradní je jeden z nejúspěšnějšího ptačích kolonizátorů z hlediska „délky“ obsazeného území, které zvládla za rok. Ačkoli bylo šíření hrdličky přes Evropu superrychlé, průměrně 45 km za rok (většina druhů se nešíří vůbec, nebo jen o celé rychlostní řády pomaleji), rychlost šíření hrdličky přes Severní Ameriku bere dech: průměrně 100 km za rok! Podle některých autorů jde o vůbec nejrychlejší doložené šíření jakéhokoli druhu organismu v historii vůbec.

Více o hrdličce, včetně ukázky hlasu zde.

Sýkora koňadra a sýkora modřinka

Sýkory patří mezi pěvce.

Potrava:  V době hnízdění sebe i svá mláďata krmí nejrůznějším hmyzem, pavouky i drobnými plži. Na podzim potom přesedlají na různá semena a plody. V zimě zaletují ke krmítkům, kde jsou jasným favoritem olejnatá semena např. slunečnice nebo ořechy. 

Zajímavosti: Svou kořist dokáží získávat i podobným způsobem jako datlové, čili klepáním zobákem a odloupáváním kůry.

Drobná sýkorka dokáže napadnout jiného ptáka, zabít jej a vyklovat mu mozek.

Podle studie zveřejněné v roce 2007 pomohly v Nizozemsku sýkory hnízdící v jabloňových sadech ke snížení počtu housenek o celých 50 %

Mezi světovými válkami byly proslulé jsou sýkory z Anglie, které začaly proklovávat aluminiové uzávěry na láhvích s mlékem, aby sezobaly smetanu. Tento „zlozvyk" se rychle rozšířil z jednoho místa na druhé, sýkory jej musely navzájem odkoukat.

Více o sýkoře modřince a sýkoře koňadře, opět včetně ukázky hlasu.