Každý týden zveřejníme na našich webových stránkách vedle dvou zvuků ptáků znak některé z obcí České republiky. Ve zveřejněném městském znaku uvidíte právě jednoho z ptáků, kterým patří dané zvuky.
O obci a jejím znaku se dozvíte pár základních informací a Vaším úkolem bude uhodnout, o kterou obec se jedná. Správné odpovědi můžete každý týden zasílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Na nejlépe hádající čeká na konci soutěže ocenění.
Hlas pro tento týden
Díky nouzovému stavu jsme byli přinuceni být více online, než mnozí z nás byli zvyklí. Možná i díky tomu trávíme více času na našich zahradách, chodíme víc do přírody a víc si všímáme, co se kolem nás děje.
Pojďme tedy přírodu vnímat více smysly než jen očima. Níže naleznete první 2 ptáky, které se v našem okolí běžně vyskytují a pár informací o nich. Můžete se díky tomu naučit poznávat ptáky nejen očima, ale i podle sluchu.
Zkuste ptáky ve vašem okolí pozorovat, fotit, budeme rádi, když se o výsledky vašeho pozorování s námi podělíte (email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).
Historická poznámka: Hlas pro tento den se jmenoval projekt, který vznikl v 60. letech minulého století v redakci Vědy a techniky pro mládež, v rámci oblíbeného pořadu z názvem Meteor.
Tento nápad otevřel spolupráci s přírodovědnou redakcí BBC v Bristolu, později se švédským, posléze i s Maďarským rozhlasem a Lomonosovovou univerzitou v Moskvě. Zvukovému archivu Meteoru poskytla tato pracoviště a radia téměř pět stovek nahrávek. Jenomže výjimečně plodná mezinárodní spolupráce byla zrušena normalizátory po roce 1969.
Městské znaky
Městské znaky v českých zemích vznikaly v průběhu středověku stejně, jako rostla moc a bohatství měst. Znaky byly původně výsadou šlechtických rodů, ale jak moc šlechty upadala a ve městech se rodili bohatí městští obchodníci, získávala města větší hospodářský i mocenský význam. Podobně jako původně šlechta začala města ukazovat svoje výsady a privilegia na nově vzniklých městských znacích.
Některá města zůstala městy, některá již nepožívají královská privilegia a jsou běžnými obcemi. Svůj znak však dnes mají všechna města a vesnice v České republice. Jejich vznik a vývoj je nesmírně zajímavý. Zasoutěžte si tedy s námi a najděte obce, které mají ve svém znaku některého z ptáků.
Týden 1.
Kos - znak
Dnešní městys se stal městem už ve 14. století. Užívání znaku mu bylo potvrzeno znovu v roce 1907. Před druhou světovou válkou zde žila významná židovská menšina, kterou dnes v obci připomíná zachovalá synagoga. Obec leží východně od Sedlčan a ve znaku má na zeleném pahorku kosa v bráně bez vrat.
Kos černý
Kos patří mezi pěvce.
Potrava: Kosi lesní se živí hmyzem, žížalami či plži, případně lesním ovocem. Takzvaní kosi městští jsou ve srovnání se svými lesními příbuznými vychytralejší i mnohem drzejší. Jejich jídelníček je obohacen nad rámec kosů lesních o to, co najdou v blízkosti lidí. Velmi rádi si také přilepšují u krmítek, odkud zahání jiné druhy ptáků.
Zajímavost: Dokáže vnímat pohyb žížaly pod povrchem a šikovně ji vytáhnout ostrým zobákem.
Pokud se k hnízdu přiblíží nepřítel, kos stejně jako jiní drozdovití ptáci ho odhánějí téměř útokem.
Původně byl tažný, ale část populace se usídlila v blízkosti člověka a zůstává nyní celoročně v ČR.
Více o kosech, včetně ukázky hlasu zde.
Žluna zelená
Žluna patří mezi šplhavce. Někdy se plete (podle názvu) se žluvou hajní. Na to existuje dobrá mnemotechnická pomůcka: žluna (na hlavě má čepičku a stejně jako datel tedy patří do šplhavců, zatímco žluva hajní žádnou čepičku nemá a je to pěvec).
Potrava: Základ jejího jídelníčku tvoří mravenci a jejich kukly. Délka jejího zobáku se pohybuje kolem 4,5 cm. V menší míře požírá i jiný hmyz – blanokřídlé, dvoukřídlé a brouky. Rostlinnou potravu požírá příležitostně – semena jehličnanů, žaludy a menší plody. Hlavně v jarních měsících naklovává kůru stromů až na lýko a olizuje tekoucí mízu nebo pryskyřice.
Zajímavost: Za den spořádá až 2000 mravenců. Při lovu mraveniště rozhrabávají a mravence loví pomocí až 10 cm dlouhého lepkavého jazyka. Svůj jazyk dokáže vytáhnout více než na dvojnásobek délky hlavy. Často si prohrabe do velkého mraveniště až půl metru dlouhou chodbu, aby se ke své oblíbené potravě dostala.
Má velmi snadno rozpoznatlený hlas.
Více o žluně, včetně ukázky hlasu zde.
Grafická pomůcka Jak začít s pozorováním ptáků.