Proč nosit roušky

Vážení rodiče,

Povinné nošení roušek během celého vyučování není mezi mnohými zrovna populární krok. Podobná plošná nařízení je nutné velmi pečlivě vážit a o jejich smyslu mluvit, diskutovat, znovu a znovu. Umět odlišit dojem a fakt a jednotlivá fakta vážit. 

Uvědomuji si velmi dobře, jak omezující je nošení roušek během delšího časového intervalu - sama respirátor a roušku (v tomto dvojitém provedení) nesejmu z obličeje po celou dobu výuky včetně přestávek (pokud nevyjdu ven z budovy). Jsem tedy pro důslednou ochranu sebe sama - protože pouze tato ochrana může ochránit mé okolí. Nyní bych se pokusila vysvětlit, proč si myslím, že je nošení roušek podstatné a jak by se s tímto krokem dalo nakládat ve školách. Zdá se, že Vás, rodiče, trápí zejména pocit, že dětem může dlouhodobé nošení roušek spíše uškodit než pomoci. Postupně se tedy těmto a dalším bodům budu v textu věnovat. Pojďme na to. 

Nejprve bych se ráda podělila o slova prof. Šeba, mikrobiologa světového renomé. S jeho svolením cituji: 

Prof. Šebo: „...pochybovat dnes o tom zda měly být roušky plošně zavedeny, a o tom zda významně snižují šíření kapénkové infekce a zčásti i aerosolu, o tom již může asi jenom Donald Trump.

Mému chápání a profesnímu povědomí se naopak vymyká, že po incidentu v klubu Techtle-Mechtle nebyly uzavřeny bary a že roušky nebyly nasazeny povinně s návratem lidí z prázdnin a dětí do škol k 31.8.Každý kdo někdy viděl jak vypadá exponenciální křivka šíření infekce (na webu je řada animací na dané téma) si může dovodit, že cena za těch 10 dní zpoždění do nasazení roušek může být docela vysoká - držme si palce, abych se mýlil...!!!

Ten ohromný náskok, jež ČR měla díky rychlé reakci v březnu byl prošustrován, přes léto začali být všichni ohromně v pohodě, a budeme vidět zda se dočkáme zahlcení nemocnic dusícími se pacienty teď na podzim.

Všem kdo si myslí, že jde o chřipečku, doporučuji, aby si vyslechli zpovědi lidí, kteří měli často i mírný průběh onemocnění, jaké opožděné problémy s dýcháním, neurologické obtíže, embolie apod. se u řady z nich s odstupem vyskytují, a to že půlka infikovaných se to ani nikdy nedozví, že to měla, to není argument. V neimunizované populaci je pořád >10% (>1 milion občanů ČR) těch, kteří z toho mohou mít velký problém na dosti dlouho. Je to naprostá loterie a naprosto nikdo si nemůže být předem jistý jak se s tím popere, protože každý jsme jiný. Jsou popsané případy devadesátníků, kteří po měsíci v umělém spánku na nucené ventilaci vstanou z mrtvých, a za další měsíc čile pracují na zahrádce, stejně jako případy mladých zdravých lidí a zdravotníků, kteří to nepřežili. Někde mezi tím jsou jedinci, kteří ani nebyli moc nemocní a ještě měsíce poté mají problém s dýcháním, vyčerpaností a se sestavením kloudné věty...

Ano, život je nebezpečný, je řada jiných patogenů a i komensálů, jako zlatý stafylokok, streptokoky, meningokoky, nejrůznější viry a pod, které umí natropit velké problémy a stojí miliony životů po světě ročně, ale pokud je mi známo (vyučuji bakteriální patogenezi), v současnosti není jiné infekční agens, které by tak snadno a rychle dokázali šířit v lidské populaci jedinci, kteří ani nemají tušení, že jsou roznašeči, a nejvíce toho plivou a vydechují v aerosolu předtím, než se u nich vyvinou nějaké příznaky, případně začnou kašlat.

Jde o něco zcela nového, na rozdíl od výše zmiňovaných komensálů a patogenů, vůči kterým jsme do značné míry imunní, nebo očkovaní a kdy z toho strašidelného počtu miliard jedinců kolonizovaných stafylokokem, streptokokokem, nebo Mycobacterium tuberculosis, jich nějak onemocní ročně daleko méně než 0.1 %...

Mí američtí kolegové sedí doma a experimenty jim stojí již 6 měsíců, neb roušky nasadili pozdě, mají Trumpa a po tom masakru v New Yorku, se je jejich předpodělané managmenty státních institucí, univerzit i firem neodváží pustit do práce a do laboratoří.

Takže prosím, myslet, nosit roušku kde to má smysl (dle nařízení), brát ohledy na druhé, být ostražitý a zdravě opatrný a HLAVNĚ, nebýt zbytečně vyděšený!!!

Peter Šebo

P.S.: Horolezec, který se zdravě nebojí a nemá před horou respekt, umírá mladý - tady je to podobné...

Jsme v situaci, kdy přenos infekce probíhá exponenciálním tempem, rapidně se zvyšují počty nejen nemocných, ale hlavně těžce nemocných a umírajících a nikdo z nás nevíme, co koho čeká. Nošením ochranných pomůcek ovlivňujeme budoucnost svou, ale také svých blízkých. Dovedu si představit rodiny, ve kterých se nikdo ohrožený nepohybuje. Nicméně většina rodin má svého seniora a má ho moc ráda. Proto jsem pro důsledné nošení roušek a respirátorů - každý pro ochranu svých blízkých. Neméně podstatným argumentem je fakt, že v momentě, kdy budou mít všichni na obličejích roušky – nebo lépe respirátory a roušky -, případný výskyt COVIDu nezpůsobí zavření celé školy. A jsou to právě uzavřené školní třídy, kde se infekce může šířit raketovým tempem.

Je samozřejmě možné o tom vést diskuse. Společnost sama může určit, za co jí stojí svoboda a jistý komfort nebo diskomfort a je možné, že Ti, kteří jsou přesvědčeni, že nošením roušek pomohou chránit oslabené, by to prohráli. Je ale možné, že by prohráli proto, že si mnoho z nás neuvědomuje možné kruté důsledky této svobody a pokud by informace měli, o své pohodlí by se rádi připravili dobrovolně. 

Nyní pojďme k dalším argumentům, které některé z Vás vedou k názoru, že nošení roušek nemá smysl. 

1. hygiena nošení roušek. 

Tiskem proběhla zpráva, že po 20 minutách rouška vlhne a ztrácí na účinnosti. Ano, důsledná a správná hygiena nošení roušek je nezbytná. Ale JAKÝCH roušek, z jakého materiálu a jakém prostředí? Domnívám se, že interval mezi "rouškou smysluplnou a rouškou zadýchanou" je o dost delší než 20 minut, záleží na typu matriálu, okolní teplotě a vlhkosti. Pokud je rouška vyrobena z elektrostatického materiálu, po zvlhnutí ztrácí na účinnosti. Pokud je ale vyrobena z vláken bavlny nebo z nanovláken (a funguje tedy na principu filtrace) po zvlhnutí na účinnosti neztrácí, pouze začíná být tzv. kontaminovaná zvenčí a je důležité na ni nesahat a nepřenést možnou infekci na ruce. Je tedy opravdu důležité vhodně volit správný materiál roušky a dobře se o ni starat. 

2. tělocvik a praktické provedení nošení roušek vůbec. Ano, nemá smysl na tělocvik v tělocvičně roušky sundat a v hodinách je opět nasadit. Nemá smysl sundat roušky ve sborovnách a v hodinách je nasadit. Pokud děti cvičí nebo se učí venku, je to něco jiného. Domnívám se, že je možné chodit s dětmi ven téměř za každého počasí. Pak je nošení roušek méně podstatné a může být opomenuto. Snad je také možné běh školy a hodin maličko přizpůsobit. Chodit s dětmi ven každou přestávku, posunout výuku jednotlivých tříd tak, aby se děti o přestávkách na chodbách nemísily. Je to ovšem velké břímě pro ředitele škol a jednotlivé pedagogy a nevděčná práce typu „pokus –omyl“. Jsem ale přesvědčena, že vedení naší školy je příkladem odpovědného přístupu v kombinaci s láskou a zájmem o dítě a budoucnost jeho i jeho blízkých. Řešení tedy jistě budeme společně hledat. 

3. Děti, kterým se objektivně hůře dýchá. Děti astmatické. Děti s ekzémem. Ano, toto je palčivý problém. Existuje řada roušek a respirátorů, které jsou určeny pro lidi s potížemi dýchacích cest. Toto je velmi individuální záležitost, někdy věc pocitová, záleží opět na typu roušky, na charakteru vnitřních prostor. Pokud je zjevné, že rouška dítěti škodí (např. v ní začíná kašlat), je třeba hledat individuální řešení – místo u okna, případně v extrémním případě domácí výuku. Nicméně fakt, že by dlouhodobé nošení roušek výrazně škodilo svému nositeli např. zvýšenými hladinami CO2, které vdechuje, zatím – pokud je mi známo – nestojí na žádných důkazech a je nepravděpodobné, že by rouška výrazně zamezovala cirkulaci a propustnost plynů. Je ale jistě dobré volit vhodný materiál roušky, pravidelně ji měnit a střídat období v roušce a bez ní.

4. Švédsko. Pro některé je Švédsko příkladem státu, kde státní moc rozumně ponechává rozhodnutí na individuální úvaze a odpovědnosti. Úmrtnost na COVID je ve Švédsku 10x větší než v jeho sousedních státech (Finsko, Norsko) a též než v ČR, při zhruba stejně velké populaci. Jestli je  10x více obětí "žádná velká katastrofa" nebo přijatelná daň za svobodu ostatních, je subjektivní. Pro mě je to vysoké číslo. Představa, že je možné zabránit obětem důslednou ochranou sebe sama - protože tím chráním také své okolí - je pro mne natolik silným argumentem, že to nepohodlí ráda překonám (a učit v respirátoru a roušce opravdu není příjemná věc). Představuji si u toho lékaře, kteří musí pracovat zcela zabaleni v respirátorech a rouškách většinu své pracovní doby a mnohem víc, představuji si je v situaci, kdy svou vlastní nezodpovědností a touhou po komfortu způsobím nárůst těžkých pacientů v nemocnicích a starosti mnoha dalším lidem. 

Osobně považuji krok paní ředitelky za mimořádně hrdinský a předvídavý (psáno před plošným zavedením roušek ve školách). Je ale třeba neustále hledat přijatelná řešení pro všechny. A o to se ZŠ Třebotov velmi snaží. 

 

S pozdravem,

Mgr. J. Fišerová, Ph.D.

 

Kontakt

Základní škola a Mateřská škola Třebotov, příspěvková organizace

Hlavní 190
252 26 Třebotov

Mapa stránek

Hledat